Vltava

Popis toku

LENORA - SOUMARSKÝ MOST

Mapy:
Borová Lada – Horní Vltavice
Horní Vltavice – Lenora – Soumarský Most

Snadný přístup k vodě umožňuje písčitý břeh. Po 1,5 - 2 km plavby korytem se zarostlými břehy a poté, co překonáváme v několika ostrých meandrech krátké peřeje a dva nízké prahy, připlouváme k soutoku s Řasnicí, která přitéká zprava. Ihned za soutokem podplouváme pod silničním mostem a o 800 m níže se blížíme k zastřešené lávce pro pěší, tzv. "Rechli", s prvním povoleným odpočinkovým místem na levém břehu, za níž sjíždíme středem kamenný stupeň. Kolem vrchovištního rašeliniště Malá Niva (1. zóna CHKO), které řeka zleva kopíruje, pak vplouváme opět do četných meandrů. Krátká peřej, lehce sjízdný stupeň a vzápětí i silniční (Soumarský) most jsou po 3 kilometrech plavby předzvěstí dalšího tábořiště.

SOUMARSKÝ MOST - NOVÁ PEC

Mapy:
Soumarský Most - Chlum
Chlum - Nová Pec
Lipno – Vyšší Brod

Tábořiště u Soumarského mostu se rozkládá na obou březích řeky a je dalším vhodným místem k zahájení plavby na horním toku Vltavy, zvláště za nízkých vodních stavů. Asi 300 m od mostu na levém břehu je nádraží ČD.

Během plavby kolem tábořiště nám cestu za malé vody mohou znepříjemnit časté mělčiny a kamenné stupně vytvořené rekreanty. V další části toku řeka opět vytváří meandry s nádhernými písečnými plážemi. Pobřežní stromy se naklánějí nad vodu a vytvářejí zvláštní scenérii, vlastní jen Vltavě v šumavském prostředí. Břehy po obou stranách řeky jsou většinou bažinaté, chráněné 1. zónou a klidovými územími NP. Po 2,5 kilometrech plavby od Soumarského mostu řeku překlenuje pěší lávka a za další 4 kilometry se před námi objevuje železniční most u obce Dobrá, kde je na pravém břehu další povolené odpočinkové místo. Za mostem se vpravo rozkládá jedna z nejcennějších lokalit NP Šumava - Mrtvý luh. Podél jeho severovýchodní části se řeka blíží k rozsáhlému zalesněnému masívu Trojmezské hornatiny s nejvyšším vrcholem Trojmezná, který je typickou dominantou této oblasti. Po 4 kilometrech plavby v meandrujícím toku přitéká do Vltavy zleva Volarský potok. Následuje delší rovný úsek a v prvním ohybu řeky se blížíme k povolenému odpočinkovému místu před bývalým mostem na levém břehu pod osadou Chlum. Po několika zákrutech přitéká zprava poslední pramenný přítok Teplé Vltavy - Studená Vltava. Dále řeka plyne mezi podmáčenými břehy kolem odpočinkového místa u mostu na levém břehu nedaleko obce Pěkná. Tohoto místa můžeme využít rovněž k nouzovému ukončení plavby díky blízkosti frekventované silnice mezi Volary a Horní Planou. Těsně za mostem překonáme přímou jízdou středem kamenný stupeň. Následující úsek řeky se dříve označoval romantickým názvem Srdce Vltavy. Bohužel větší část tohoto území v centrální oblasti Vltavické brázdy pohltila voda Lipenské přehradní nádrže, ale některé malebné zákruty a meandry můžeme vidět i dnes mezi ř. km 365-370. Ještě před Novou Pecí míjíme vpravo další hodnotný přírodní výtvor zvaný Houska.

Blízkost Lipenské nádrže již ohlašuje rozšířené koryto, po obou stranách zarostlé rákosím. Po stojaté vodě připlouváme mezi rákosovými ostrůvky k silničnímu mostu u Nové Pece, kde jsou vpravo patrné 2 tábořiště. Zde většina vodáků putování po horním toku Vltavy končí - dopravu lodí do dalšího výchozího místa - Vyššího Brodu zajišťujeme po dohodě. V Nové Peci můžeme navštívit restauraci, hostinec či dokoupit potraviny. Volný čas při čekáni na dopravu lze využít k pěším túrám do Želnavy, ke Schwarzenberskému kanálu, Plešnému jezeru, Trojmezí či Třístoličníku.

VYŠŠÍ BROD – ROŽMBERK

Mapa:
Vyšší Brod – Rožmberk nad Vltavou

Převážná většina vodáků, kteří se rozhodli sjíždět Vltavu zahajuje obvykle plavbu ve Vyšším Brodě. Tento fakt potvrzuje vysoká sezónní návštěvnost v úseku mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou.

Tradiční místo k nalodění - kemp "Pod Hrází" ve Vyšším Brodě leží na pravém břehu pod vyrovnávací nádrží Lipno II a je dobře přístupný po asfaltové silnici vedoucí kolem kláštera. Železniční stanice Vyšší Brod - klášter - konečná stanice "Ioďovlaku" je od kempu vzdálená jen 300 m. Další místa k zahájení plavby jsou u sil. mostu, asi 100 m od nádraží, nebo u parkoviště při pravém břehu, v zatáčce silnice vedoucí do centra města. Ihned po nalodění vyplouváme po několika záběrech za silničním mostem do mírných peřejí, ve kterých podjíždíme krátce po sobě dva pěší mosty. Peřeje brzy vystřídá stojatá voda prvního jezu u tzv. "Bílého mlýna" na ř. km 317,9.

Následuje propust jezu u Horního mlýna poblíž Herbertova. Můžeme také využít dřevěného skluzu přechodně umístěného na vysoké zábraně v propusti. Pod jezem je většina vody sváděna pomocí umělého betonového stupně a kamenného valu do pravé části řečiště - úzkého kanálu s téměř 300 m dlouhými peřejemi o obtížnosti WW II (slalomová trať). Opětovné nasedání do lodi u pravého břehu pod schody je proto, vzhledem k silnému proudu zvláště pro začátečníky, obtížnější. Přenášení po levém břehu za betonový práh do levé, kamenité části koryta je možné pouze za vysokých stavů vody, kdy lze tuto část řečiště s určitými znalostmi slalomových prvků splout.

V peřejích míjíme vpravo velké rekreační zařízení, za kterým ústí zprava menší přítok Vltavy Větší Vltavice. Řeka zde vstupuje do zalesněného romantického údolí a vine se mezi rulovými skalisky s četnými ostrohy. Při ústí Rybnického potoka ("U Tří veverek"), kde je na levém břehu v provozu nové vodácké tábořiště, mění prudce svůj původní "třetihorní" směr a stáčí se k severu. Před Rožmberkem se údolí postupně rozšiřuje, z dálky jsou již patrné první budovy a později i hrad Rožmberk na ostrohu nad řekou. Ještě před kamenným mostem v Rožmberku plujeme kolem známého sezónního občerstvení s výstupním molem u pravého břehu, kde lze rovněž zanechat lodě během výletu na hrad, nebo při návštěvě městečka. Po vzduté hladině potom podplouváme již zmíněný most s přilehlou restaurací a letní terasou vpravo, kde nám vzdálený rozdíl hladin a temné hučení napovídá, že se blížíme k jezu.

Nové rekonstruovaný jez pod hradem v Rožmberku je možné spouštět či sjíždět širší sportovní propustí v pravé části jezu, nebo přenášet po pravém břehu. výstup i opětovné nasednutí usnadňuje šikmá betonová rampa. Zde můžeme také zanechat lodě a navštívit hrad nebo další památky, nakoupit potraviny nebo se občerstvit v některé zdejší restauraci. Další využívané výstupní místo je při kiosku s občerstvením na levém břehu asi 200 m pod jezem nebo až v tábořišti o 2 km níže.

Pod Rožmberkem řeka zprvu v mírných peřejích obtéká skalnatý ostroh s hradem na vrcholu. Sotva za starým mostem zdoláme lehce sjízdný stupeň a proplouváme krátkou peřejkou, objevuje se vpravo kemp "U Nojdy" kde přejíždíme další dva nízké stupně. Hrad Rožmberk je odtud vzdálen pouhých 700 m.

ROŽMBERK - ZÁTOŇ - NOVÉ SPOLÍ

Mapy:
Rožmberk nad Vltavou – Zátoň
Zátoň – Nové Spolí (Český Krumlov)

V následujícím úseku Vltavy vplouváme do oblasti s téměř neporušenou přírodou. Řeka postupně obtáčí přes krátké peřeje osadu Studenec o 1,5 km dále obtéká přes táhlé peřeje výběžek s bývalým vodáckým tábořištěm vpravo a na levém břehu po chvíli míjíme strmou stráň se skalními výchozy - Český Jílovec. Po obou březích řeky se táhnou hřebeny Českokrumlovské vrchoviny, břehy lemují zalesněné svahy, které místy ustupují loukám. Řeka se opět v mírných peřejích ostře ohýbá, míjí bývalý letní tábor Tee- pee, samotu Hora a mírným proudem teče kolem přírodního tábořiště na pravém břehu pod osadou Čeřín. Plavbu si můžeme zpestřit posezením u kiosku s občerstvením u řeky naproti tábořišti, v nedaleké restauraci nebo za brodem ve známé vodácké baště U Fíka na okraji osady Branná. Brod, který tvoří v korytě příčný betonový práh je za vyššího stavu vody lehce sjízdný. Zanedlouho se vpravo objevují budovy osady Jístebník, a po dalším kilometru vplouváme do zákrutu, na jehož konci můžeme již z dálky spatřit zátoňský kostel. Ale to se již blížíme dlouhou peřejí ke starému mostu pod osadou Zátoň.

Asi 1 km za mostem v Zátoni vplouváme do mírného ohybu, kde se před novým silničním mostem řeka roztéká dá větší šířky a vytváří četné mělčiny. Zanedlouho se před námi objevuje ostrov, který obeplouváme zleva, míjíme chatovou kolonii, znovu za sebou necháváme ostrova před levým ohybem řeky se blížíme k poměrně dobře vybavenému autokempu "Na Pískárně".

Dále plujeme velkým obloukem kolem strmých zalesněných strání a po zákrutě doleva pádlujeme v dlouhém, přímém úseku kolem zásob dřeva a dlouhého dopravníku, který nás upozorňuje na blížící se papírnu ve Větřní. Dlouhý úsek stojaté vody je předzvěstí velkého jezu na ř. km 288,3 zvaného podle bývalého mlýna - Pečkovský, který sjíždíme pouze dlouhou úzkou sportovní retardérovou propustí v pravé části jezu. Propust má na začátku vtoku skok s menším vodním válcem, o který se může zachytit za nízkého stavu vody záď lodí. Jinak je propust poměrně bezpečná, ale musíme držet loď ve středu propustí. Přenášení vpravo je dlouhé, ale poměrně schůdné. Spouštění lodí propustí komplikuje železná lávka.

Pod jezem podplouváme 3 mosty, vedoucí do papírny, jeden nový most silniční a po necelých dvou kilometrech mírného proudu se za levým ohybem řeky na ř. km 285,35 objevuje další jez Konopa u tzv. "Papouščí skály" poblíž Nového Spolí. Jez překonáváme snadno přímou jízdou bývalou propustí v pravé části jezu, která spíše připomíná krátkou peřej. Abychom se vyhnuli vyčnívajícím kamenům, hlavně u pravého břehu, raději včas zatočíme mírně vlevo. Přesto však musíme být stále na pozoru, abychom neskončili s dírou v lodi, nebo si nedobrovolně nezaplavali. Lodě můžeme přenést po levém, nejlépe však po pravém břehu, spustit vlevo po jezu nebo za malé vody přetáhnout po hrázi na mělčinu vlevo od bývalé propusti. Spouštění lodí propustí znesnadňuje vysoká zeď navigace.

Kolem bývalé malé továrny zvané Otavan zvolna plujeme po mírně tekoucí vodě ke známému tábořišti v Novém Spolí ležícím na pravém břehu. Tohoto místa můžeme výhodně využít i při výpravách za pamětihodnostmi Českého Krumlova nebo při pěší túře na Kleť.

Po stojaté vodě se z tábořiště dostáváme k blízkému jezu Na Rechlích (ř. km 284,9) pod dřevěným krytým pěším mostem. Jez má u pravého břehu trvale zavřenou propust, kterou můžeme lodě za nižšího stavu vody opatrně spouštět, ale pouze v případě, kdy se pod vysokou zábranou netvoří vodní válec. Přímou jízdu přes jez znesnadňuje malé množství vody tekoucí přes korunu jezu a vysoký skok na konci spádové desky s larsenovou konstrukcí. Lodě můžeme za nižšího stavu rovněž přetáhnout po hrázi jezu u levého břehu, kde přes jez proudí nejméně vody. Přenášení je možné pouze vpravo.

NOVÉ SPOLÍ (ČESKÝ KRUMLOV)

Mapa:
Nové Spolí (Český Krumlov) – Zlatá koruna

Po stojaté vodě se z tábořiště dostáváme k blízkému jezu Na Rechlích (ř. km 284,9) pod dřevěným krytým pěším mostem. Jez má u pravého břehu trvale zavřenou propust, kterou můžeme lodě za nižšího stavu vody opatrně spouštět, ale pouze v případě, kdy se pod vysokou zábranou netvoří vodní válec. Přímou jízdu přes jez znesnadňuje malé množství vody tekoucí přes korunu jezu a vysoký skok na konci spádové desky s larsenovou konstrukcí. Lodě můžeme za nižšího stavu rovněž přetáhnout po hrázi jezu u levého břehu, kde přes jez proudí nejméně vody. Přenášení je možné pouze vpravo.

Za mírným ohybem řeky podjíždíme silniční most a typický šum vody věstí další jez U Liry na ř. km 284,05.

Po chvíli zvolna podplouváme pod dalším mostem a po 500 metrech nám proslulá vodácká krčma "Rumyší díra" na pravém břehu připomíná úzkou soutěsku tzv. Myší díru, která protíná oblouk řeky, kolem historického centra města. Lodě můžeme v tomto místě přenést asi 70 m na protější stranu soutěsky a tím se vyhneme překonávání dalších dvou jezů. Pokud tuto pro mnoho vodáků vítanou zkratku vynecháme, čeká nás další jez na ř. km 283,0 zvaný Mrázkův mlýn nebo Beneš. Úzká sportovní retardérová propust u levého břehu je lehce sjízdná. Lodě můžeme případně stejnou cestou spouštět. Přenášení je možné pouze po betonovém přechodu u levého břehu.

Jez u Jelení lávky pod krumlovským zámkem (ř. km 282,5) sice můžeme sjíždět velkou vorovou propustí vlevo ale musíme počítat s vodním válcem a vlnou v dolní části propusti, kde nedobrovolně topí lodě a v horších případech sebe sama většina vodáků. Zalití otevřené kanoe je téměř stoprocentní. Při sjíždění bychom se měli vyhnout i vyčnívajícím kamenům pod jezem. Lodě lze přenést po levém břehu vedle štěrkové propusti. Kratší přetahování lodí přes betonový blok na mělčinu u pravého břehu, je vzhledem k blízkému náhonu vhodnější pouze za nižšího stavu vody.

Při další plavbě Českým Krumlovem podplouváme "Jelení lávku", překonáme krátkou peřej a za dalším mostem kdy přejíždíme nízký stupeň s peřejí uvidíme vpravo druhý konec již zmiňované soutěsky. U pivovaru Eggenberg nám plavbu Krumlovem opět zpestří krátká peřej a za pěším mostem před mostem silničním přejíždíme sotva znatelný jízek u jatek s propustí vpravo. Před dalším silničním mostem míjíme ústí Polečnice a vzápětí proplouváme krátkou peřejí. Kolem čističky odpadních vod pomalu opouštíme starobylý Český Krumlov. Za dalším silničním mostem se řeka zařezává do hlubokého romantického údolí, kde meandruje velkými oblouky mezi zalesněnými svahy. Mírné peřeje a proudy se střídají s krátkými tišinami. Výhled na vzdálenou krajinu bočními stržemi zpříjemňuje plavbu. Na ř. km 275,9 míjíme vlevo skalnatý výchoz "Sedm špicí", využívaný občas horolezci a po pravé straně tzv. Chabičovické stráně - přírodní lokalitu navrženou k ochraně. Po delším rovném úseku mírně proudící vody vplouváme do krátkých peřejí a kolem louky s občerstvením "Hacienda" se řeka ohýbá doleva a nový silniční most oznamuje blízkost obce Rájov, kde můžeme dokoupit potraviny nebo navštívit místní hostinec.

Za mostem, na místě bývalého brodu, sjíždíme nízký práh, za kterým následuje krátká peřej Informační tabule na levém břehu nás upozorňuje na blízkost CHKO Blanský les, jehož hranice kopíruje levý břeh Vltavy. Koryto Vltavy se po pár záběrech opět rozšiřuje, proud se zpomaluje a my tušíme blízkost dalšího jezu poblíž starobylého kláštera ve Zlaté Koruně. Jez ve Zlaté Koruně na ř. km 269,0 je sjízdný sportovní retardérovou propustí u pravého břehu. Pod jejím vyústění nás však může překvapit větší vlna se zábalákem, kde otevřené lodě mohou nabrat vodu. Stejnou cestou můžeme lodě spustit. Přenášet lze po pravém břehu.

Asi po 400 metrech podplouváme pod dřevěným silničním mostem a vzápětí se vpravo objevuje další tábořiště. V obci si nesmíme nechat ujít návštěvu kláštera případně spojenou s nákupem potravin nebo občerstvením. Po červené značce si můžeme vyjít na vrchol Kletě, vzdálený asi 8 km.

ZLATÁ KORUNA – BORŠOV NAD VLTAVOU

Mapa:
Zlatá koruna – Březí (Boršov nad Vltavou)

Pod Zlatou Korunou plujeme údolím se zalesněnými strmými svahy. Cestu zpestřují četné peřeje. Levý břeh řeky je chráněn CHKO Blanský les. Za samotou U Rohana míjíme v četných peřejnatých zákrutách přírodní rezervaci v návrhu "Rohanova skála", za níž se dostaneme k ostrému, hluboce zaříznutému meandru, nad kterým stávalo vlevo na skalnatém návrší keltské oppidum. Meandrující tok řeky nás dovede kolem několika ostrůvků k samotě Podhradský, kde se můžeme utábořit na rozlehlém přírodním tábořišti nesoucího název podle nedaleké zříceniny hradu Dívčí Kámen. Výlet na hrad nebo ke keltskému oppidu u Třísova můžeme spojit s návštěvou penzionu s restauraci a bufetu u Třísovského hamru nebo se můžeme po žluté turist. značce vypravit do Holubova a odtud pak po zelené na Kleť.

Pod Dívčím kamenem se do Vltavy vlévá Křemežský potok, který mírně zvyšuje hladinu v korytě. Hluboké údolí Vltavy stále obklopují lesy a řeka rychlým proudem teče peřejemi kolem samoty U Cáby. Po necelém kilometru zvolna zleva obeplouváme ostrova vpravo míjíme přírodní tábořiště Pozděraz, ležící při ústí bývalého náhonu již zaniklého jezu naproti samoty U Rybáka. Peřeje nám zpestřují plavbu i nadále a v ostrém zákrutu doleva můžeme spatřit na skalnatém návrší vpravo pozůstatky hradu Maškovce. V další části toku se proud uklidňuje a my pomalu připlouváme kolem chatové kolonie až k jezu U Rybů (Na Rechlích) na ř. km 250,9. Jez je značně poškozený, vlevo provalený, a poměrně snadno ho sjedeme protrženou částí středem jazyka. Pokud se rozhodneme pro přenášení, můžeme tak učinit po levém břehu. Řeka se ještě nestačí ani rozběhnout a blížíme se k dalšímu vysokému jezu u tzv. Zátkova mlýna resp. u těstáren v Březí (ř. km 250,0). Vstup na jez je zakázán, obě propusti trvale uzavřeny a tak nemůžeme ani za malé vody lodě přetahovat po šikmé hrázi v levé části jezu vpravo od propusti. Proto lodě raději přeneseme vlevo kolem malé vodní elektrárny.

Vlevo asi 400 metrů pod jezem v Březí se objevuje nové tábořiště ¨ Poslední štace¨, kde většina vodáků plavbu končí. Další možnost pro ukončení plavby je u mostu v Boršově, odkud je nádraží vzdáleno necelý kilometr.

Další mapy:
Březí (Boršov nad Vltavou) – České Budějovice
České Budějovice – Hluboká nad Vltavou

Zpracoval Ivan Novák
Originál titulu Vodácký průvodce Vltava i průvodce po dalších českých řekách (Lužnice, Otava, Berounka, Sázava, Ohře) z produkce vydavatelství SHOCart s.r.o. lze objednat prostřednictvím e-mailu: mapy.novak@seznam.cz

 

Poznávejte svět s Outdoortravel.cz - široká nabídka zájezdů jako jsou poznávací zájezdy, cykloturistika, horská turistika a mnoho dalších outdoor aktivit.

Půjčovna raftů Potápka - Půjčovna lodí a raftů na řece Vltava od Vyššího Brodu přes Český Krumlov až po Boršov.